Firmu Kalabria založili v roce 1911 v Kročehlavech pánové MuDr. Zdeněk Foustka a F. Tachovský, majitel drogerie. Úspěch firmy byl založen na výrobě citronové šťávy Calabria z citronů dovážených z území Kalábrie v jižní Itálii. Odtud tedy pochází i název firmy.

 

Založená společnost začala vyrábět i šťávu malinovou a ještě později i limonádové, kávové a čajové kostky. Po vypuknutí první světové války byly dojednány dodávky pro armádu. Podnik tehdy zaměstnával 60 dělníků a pracovalo se na dvě směny. Zahájena byla také výroba povidel, marmelád, vanilkového cukru a prášku do pečiva.

 

V roce 1927 firmu koupil její někdejší zaměstnanec Josef Karásek. O dobré jakosti vyráběných ovocných šťáv svědčí okolnost, že byly vyváženy do Švýcarska a do Itálie. Kromě citronové šťávy  Kalabria, která byla čirá a bez barvy, se začala vyrábět i Citronáda. Ta obsahovala i kousky dřeně z citronů, proto byla zakalená. Podobně se vyráběla i štáva pomerančová pod názvem Orangeáda.

 

 

 

 

Oblíbena byla i přírodní šťáva malinová. Vyráběla se z čerstvých malin dovážených z lesů Šumavy a Českého Krumlova. Ročně bylo zpracováno 5 vagonů malin. Maliny byly dováženy v sudech a kádích. V lisovně se plody vylisovaly a získaná šťáva se zakonzervovala a uskladnila v 50 hl sudech. Podle potřeby se pak svařila s cukrem a plnila do lahví. Šťávy byly koncentrované, s obsahem cukru 65 procent. Hotové šťávy se dodávaly do lékáren, nemocnic, obchodů a restaurací.
 

Obnovena byla rovněž výroba oblíbených čajových kostek, zavařenin a kompotů z domácího ovoce. Kompoty byly plněny jak do skla, tak do plechových konzerv. Oblíbené byly zejména kompoty míchané, jejichž významnou složkou byly nezralé vlašské ořechy černé barvy. V roce 1938 výroba vyvolala nutnost dostavby výrobního objektu o první patro a vybudování podzemních zásobníků na ovocné šťávy. Díky nové betonové konstrukci byly sklepy během druhé světové války využívány jako podzemní protiletecký kryt pro přilehlé ulice. Během protektorátu vzrostla výroba čajových kostek dochucených šťávou Kalabria. Po válce se začal rozšiřovat export a plánovalo se vybudování pobočky firmy v Anglii.

 

V roce 1948 byla firma Kalabria vyvlastněna, ačkoliv měla méně zaměstnanců, než odpovídalo znárodňovacím dekretům. Dosavadní majitel firmy Josef Karásek odmítl dělat ředitele ve znárodněné firmě a raději odešel stáčet pivo do kantýny kladenských hutí. Výroba dále pokračovala pod hlavičkou firmy Fruta n.p. Praha. Ta však do objektu již neinvestovala a zdevastovaný podnik převzaly Pražské pivovary, které zde stáčely pivo. Během šedesátých let se do objektu vrátila výroba nealkoholických nápojů pod Jednotou SD Kladno. Stáčely se zde limonády a sodovka do třetinových skleněných lahví a do hliníkových sudů. V roce 1991 vydala Jednota SD Kladno (podle Zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd č.403/1990 Sb.) dceři původního majitele Josefa Karáska PhDr. Ivě Šípové výrobní objekt sodovkárny.